Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zkoušky vloh ohařů

11. 11. 2009

 

Zkoušky vloh ohařů

 

 

 

 

Předmět

 

Nejnižší známka pro cenu

Koeficient

Maximální

počet bodů

I.

II.

III.

 1. Vrozená chuť k práci

3

2

2

5

20

 2. Hledání - systém

3

3

2

4

16

                   - rychlost

3

2

2

2

8

                   - vytrvalost

3

3

2

3

12

 3. Vystavování

3

3

2

8

32

 4. Postupování

2

1

1

4

16

 5. Nos

3

3

2

10

40

 6. Klid před zvěří pernatou

2

1

1

3

12

 7. Klid před zvěří srstnatou

2

1

1

3

12

 8. Chování po výstřelu

2

1

1

3

12

 9. Zájem o stopu zvěře

3

2

2

5

20

10. Vodění na řemeni

2

2

1

2

8

11. Poslušnost

3

2

2

5

20

Nejnižší počet bodů pro cenu

180

135

99

 

 

Maximální počet bodů

 

 

 

 

228

 

 

 

 

VROZENÁ CHUŤ K PRÁCI

Hodnotí se na zkouškách vloh. Po celý čas hledání se posuzuje ochota, s jakou se pes snaží vyhledat a vystavit zvěř. Nejlépe se hodnotí pes, který za těžkých povětrnostních podmínek vytrvale s chutí hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět, že pracuje s vrozenou chutí a radostí.

Chyby: malý zájem o práci, stálé povzbuzování, nepřesvědčivé plnění rozkazů.

 

HLEDÁNÍ

Časový limit: 15 – 20 minut

a) Systém

     Pes má hledat vysokým nosem a využívat dobrý vítr, tak, aby nepřešel žádnou zvěř, která by mohla být ukryta v prohledávaném prostoru. Vůdce psa postupuje při hledání proti větru a pes při příčném hledání “krájí“ vítr. Ideální je hledání do stran, ne příliš dopředu, otočky (změna směru) proti větru. Pes musí rozsah hledání přizpůsobit krytině a konfiguraci terénu, aby byl v neustálém kontaktu s vůdcem. Pes má projevit samostatnost v práci, musí však reagovat na pokyny vůdce a dát se usměrňovat.

    Všichni psi se musí zkoušet v přibližně stejných krytinách. Doba hledání je 15 – 20 minut.

    Nepřijde-li pes v této době na zvěř a neprokázal-li požadavky na něj kladené ani při společném honu, hledání se přeruší a pes se opět vypustí později a hledá nejdéle 20 minut.

Chyby: nesystematické hledání, obíhání vůdce, hledání v blízkosti vůdce, hledání zrakem, daleké hledání před vůdcem, vzdalování se z vlivu vůdce, opakované otáčky po větru.

 

b) Rychlost

     Pes má hledat cvalem. Pouze při ověřování zapachovaných míst (např. stopy, lože, dýchánky) může zvolnit, případně se i krátce zastavit. Po krátkém ověření musí pokračovat v hledání opět cvalem. Rozhodčí respektuje hledání klusem u plemen, která tento způsob mají uveden v pracovním standardu. Hledání musí být rychlé a systematické, nikoliv však překotné a bezhlavé. Po celou dobu hledání má být rychlost stabilní. Rozhodčí bere v úvahu povětrnostní vlivy (teplota, vlhkost vzduchu a krytiny) a konfiguraci terénu.

Chyby: pomalý pohyb, přecházení do klusu, překotné hledání.

 

c) Vytrvalost

    Pes má po celou dobu hledání udržovat stejnou rychlost pohybu, nesmí umdlévat a výrazně zvolňovat s ubíhajícím časem, má neustále projevovat úsilí vyhledat zvěř a vnímat pokyny a povely vůdce. Rozhodčí bere v úvahu vliv počasí (teplota, vlhkost vzduchu a krytiny).

Chyby: nerozložení sil, umdlévání, ztráta zájmu vyhledat zvěř.

 

VYSTAVOVÁNÍ

     Navětří-li pes zvěř, musí ji vystavit. Navětří-li ji na větší vzdálenost, může se k ní přiblížit a potom ji vystavit. Vystavování musí být pevné, což znamená, že pes je strnulý, nehybný včetně prutu (oháňky), až do příchodu vůdce. Stopu a dýchánek má jen naznačit. Vystavuje-li dýchánky a stopy na ZV či PZ nepokládá se to za chybu. Pokud pes vystaví 3x na třech různých místech, ve třech různých směrech bez prokázání zvěře obdrží z této disciplíny známku 0. Aby ohař mohl být z vystavování hodnocen, musí vystavování prokázat na divoké zvěři a pokud zvěř není musí být před ohařem vypuštěna vyspělá, neporaněná pernatá zvěř, aby mohl disciplínu splnit. Zásadně není přípustné dávat známku 3 pokud pes vystavování neprokázal.

Chyby: vystavování míst bez zvěře (balamucení), zapírání zvěře, krátkodobé vystavování a návrat k vůdci. Opakované zapírání vylučuje psa z dalšího zkoušení. Nevystavuje-li v poli pernatou zvěř i když k tomu měl možnost,  je hodnocen známkou 0.

 

POSTUPOVÁNÍ

    Vystaví-li pes zvěř na větší vzdálenost, může před vůdcem volně postupovat do její blízkosti, aniž ji vyrazí. Není chybou, dostane-li pes k postupování tichý povel. Ubíhá-li pernatá zvěř před psem, musí tento za ní postupovat tak, aby s ní byl ve stálém kontaktu horním nosem.

    Ustalování je vynikající vrozená vlastnost a zapisuje se do průkazu původu psa.

Chyby: příliš rychlé postupování, postupování do těsné blízkosti zvěře až tuto vyrazí, nezájem o postupování ani po opětovaných povelech vůdce. Nepřípustné je psa k postupování strkat, táhnout. Pes, který odmítá postupovat může  být hodnocen až známkou 0. Výjimkou k nepostupování je pouze vystavení zvěře na velice krátkou vzdálenost.

 

NOS

    Při posuzování nosu je třeba si všímat, na jakou vzdálenost pes navětří zvěř, rychlosti při hledání, větru (jeho síly), vlhkosti a teploty vzduchu, druhu půdy, porostu, druhu zvěře a délky hledání (času). Pes nemusí zvěř vystavit hned, může jít po jejím pachu a potom ji vystavit na kratší vzdálenost. Vzdálenost je třeba posuzovat vždy od pvého navětření a ne od vystavování. Je třeba přihlížet k tomu, že se pes při práci s bažantí zvěří k ní přiblíží na kratší vzdálenost, než ji pevně vystaví. Jemnost nosu se posuzuje během celých zkoušek. Přecházení zajíců ještě nemusí být známkou špatného nosu.

    Chyby: navětření zvěře na kratší vzdálenost při příznivém větru, soustavné vystavování dýchánků a míst, kde se zvěř zdržovala.

 

 KLID PŘED ZVĚŘÍ PERNATOU

    Vyletí-li před psem pernatá zvěř, musí pes zůstat klidný a počkat na povely vůdce. Náhodné chycení jednoho kusu zvěře nevylučuje psa z dalšího zkoušení jen na ZV. Na těchto zkouškách může být pes za chycení klasifikován z této disciplíny jen známkou 2. Na ostatních druzích zkoušek je to nepřípustné a chycení pernaté zvěře vylučuje psa z dalšího posuzování.

Rozhodčí jsou však povinni se přesvědčit, nebyla-li zvěř předtím poraněna.

    Nedá-li se pes při soustavném prohánění vzlétnuté zvěře odvolat, vylučuje se ze zkoušek.

Dostane-li pes při vzlétnutí zvěře povel a zůstane klidný je hodnocen známkou 4. Skočí-li pes za zvěří, potom však zůstane klidný, hodnotí se v této disciplíně nejvýše známkou 3, skočí-li a dostane-li povel, hodnotí se známkou 2.

 Nepřijde-li pes na živou zvěř, může se z této disciplíny hodnotit jen známkou 3.

Chyby: vyrážení a zaskakování za vzlétnutou zvěří, pronásledování letící zvěře.

 

KLID PŘED ZVĚŘÍ SRSTNATOU

    Uvidí-li pes srstnatou zvěř, má zůstat klidný. Aby vůdce utvrdil jeho klid, může mu dávat tiché povely, to znamená, že pokud při vyběhnutí zvěře dostane pes povel a zůstane klidný, je hodnocen známkou 4. Začne-li pes zvěř pronásledovat, ale na rozkaz se ihned vrátí, nebo si na rozkaz lehne, může se hodnotit nejvýše známkou 3. Chytí-li na ZV, PZ nebo LZ jednoho králíka nebo zajíce, hodnotí se nejvýše známkou 2. Na VZ a memoriálech dostane za tuto chybu známku 0. Rozhodčí jsou však vždy v takovém případě povinni se přesvědčit, nebyla-li před tím zvěř poraněna.

    Opakované prohánění srstnaté zvěře na VZ a memoriálech vylučuje psa z dalšího posuzování.

    Neměl-li pes na zkouškách možnost přijít do styku se zvěří, hodnotí se z této disciplíny známkou 3.

Chyby: vyrážení a pronásledování zvěře. Nevrátí-li se pes při pronásledování zajíce do 10 minut, vylučuje se z dalšího posuzování.

 

CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU

    Na ZV je vůdce povinen na rozkaz rozhodčího vystřelit v době, kdy pes neviděl žádnou zvěř a rovněž tehdy, zvedne-li se před psem vystavovaná zvěř. Po výstřelu musí pes zůstat klidný, nesmí se výstřelu bát, ani bázlivě pobíhat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí a nedá se přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování (tento důvod se zapisuje do soudcovské tabulky a do přehledu výsledků zkoušek).

    Na ostatních druzích zkoušek jsou vůdci povinni na vyvstalou zvěř, kterou pes vystavoval, ihned vystřelit. Na příkaz rozhodčího musí vůdce vystřelit na vyvstalou zvěř, kterou pes nevystavoval. Vůdce nesmí zvěř  úmyslně chybovat. Viděl-li pes zvěř po výstřelu padat, může ji bez povelu přinést, což se nepovažuje za chybu.

Chyby: bázlivost a splašenost po výstřelu, zaskakování za zvěří po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce zvěř hledat, musí být ze zkoušek vyloučen.

 

ZÁJEM O STOPU ZVĚŘE

    Při posuzování vrozených vlastností psa je třeba zjistit jeho zájem o stopu zvěře. Nejlépe lze tuto vlastnost hodnotit na ZV, když pes narazí na čerstvou stopu unikající srstnaté nebo pernaté zvěře, kterou neviděl. Pes ji má bez pobízení sledovat, neboť stopování je dědičná vlastnost psů.

    Hlasité sledování stopy se zaznamenává v soudcovské tabulce i v průkazu původu. Nemá-li pes příležitost sledovat stopu zvěře, rozhodčí vyzve vůdce, aby nasadil psa na čerstvou stopu zvěře, kterou rozhodčí předtím našel.

Chyby: nezájem o sledování stopy, sledování stopy jen na krátkou vzdálenost, časté bloudění.

 

 VODĚNÍ NA ŘEMENI

    Pes má jít klidně při levé noze vedoucího, nemá ho předbíhat ani za ním zaostávat. Při spatření zvěře nebo při střelbě se nesmí na řemeni cukat. Disciplína se zkouší během celých zkoušek, ve chvílích, je-li pes veden na volně visícím řemeni, a to i tehdy, když vůdce neví, že ho rozhodčí pozorují. Na LZ, VZ a memoriálech se vodění na řemeni zkouší také v lese v tyčovině. Pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.).  Rozhodčí sleduje ze středu kruhu vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa.  Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku.

Chyby: předbíhání, tahání, takové zaostávání, až je vodítko napnuté. Při opakovaném trhání a kňučení psa při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0 a musí být z dalšího posuzování vyloučen. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném případě jej nesmí omezovat v pohybu.

 

 

POSLUŠNOST

    Poslušnost a ovladatelnost jsou základní disciplíny při předvádění psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vedoucího. Aby utvrdil vůdce psa v klidu před zvěří nebo po výstřelu, může používat tiché, ale ne moc časté povely. Nereaguje-li pes ihned na povel svého pána, považuje se to za chybu v poslušnosti.

    Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti  minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.

    Poslušnost se posuzuje během celých zkoušek.

Chyby: časté opakování povelů a jejich neochotné plnění.